Možná si vzpomínáte na film s Dustinem Hoffmanem o geniálním chlapci, autistovi, který si pamatoval všechno, co slyšel. Dějiny, literatura, zeměpis, hudba, matematické rovnice a dokonce si pamatovali obsah 12 tisíc knih, které četl s neuvěřitelnou rychlostí...

Všechny autistické děti nejsou stejné. Některé jsou tiché a málomluvné, zvídavé, jiné však nemají to štěstí a mají více trápení, než by se mohlo zdát. A s nimi i jejich rodiče. Na tomto setkání mne nejednou napadlo slovo vděčnost...vděčnost za všechno, co není samozřejmost. A tím je především zdraví našich dětí, nás všech.

Měla jsem také možnost setkat se s těmito dětmi, ale především pracovat s jejich rodiči. Přiznám se, že jsem měla zpočátku trochu obavy, jak celá akce dopadne. Ty však nebyly na místě. Prožila jsem víkend s milými lidmi a docela překvapilo, jak jsou pozitivně naladění, vtipní a přátelští, byť jsou jejich život v mnohém náročnější, než je běžné. Všem takovým rodičům a konkrétně těm, se kterými jsem se setkala a měla možnost pracovat, patří můj upřímný obdiv.

Děkuji paní Zdence B. za pozvání a ze společné akce sdílím pár fotografií. Držím pěsti v dalším životě a přeji všem rodičům i dětem mnoho lásky a štěstí!!!

Greta